TROSANI CZ&SK

Vlastní píle a odhodlání, zrovna tak i zapálení pro věc, a také důvěra ve značku, ji navedla rozšířit své ambice o výhradní distribuční práva pro tři východoevropské trhy. Stáže v německém Langenfeldu pod vedením prezidenta pana Petra Trosky a jeho syna Marca Trosky Evu postupně připravovaly na výkon nové pozice ve firmě. Její hlavní činností se tak stala lektorská činnost. Vzdělávání druhých Eva postupně obohacuje o nové poznatky v oboru, její ceněnou kvalitou je empativní přístup k posluchačům, vysoká odbornost získaná vlastní praxí, neopomeňme ani její publikační činnost. Momentálně spolupracuje s českým a slovenským odborným časopisem, kde pravidelně vycházejí populárně naučné workshopy.

Evo, baví tě tvá práce i po tolika letech působení v tomto oboru?

Ano, baví mě moc. Přiznám se, že jsem před lety měla období vyhoření. Nestačilo se nadechnout a vydechnout a jít dál. Musela jsem v sobě najít velkou sílu a najít něco nového. Tím bylo psaní několika článků pro slovenský odborný časopis, které jsem náhodně podědila po mém partnerovi nemající již čas psát nasmlouvané texty. To jsou začátky mé „psací tvorby" a zároveň mého znovuvzkříšení, jsem za to ráda.

Čtenáře, ale také posluchače tvých kurzů často zajímá tvůj osobní život. Slyšela jsem jejich dohady, zda spolupracuješ s bratrem či manželem?

Ano, pan Marek je můj manžel. Myslím, že tyto dohady vycházejí z toho, že nerada používám v práci oslovení typu: „ manžel povídal"a tak podobně.

Není tedy od věci se nezeptat na to, jak se ti spolupracuje s manželem, pardon, s Markem?

Děkuji ti za otázku, ale abych odpověděla zcela regulérně, potřebovaly bychom mnoho prostoru. Je to těžší, než jsem si před těmi osmnácti lety myslela. Psychiatři jednoznačně tento stav nepodporují. Máme období harmonie i disharmonie. Nejsme v tom sami, manželských spolupodnikajících dvojic je kolem mne mnoho a někteří to přežili, jiné nikoliv. Zeptá-li se mě někdo na moje doporučení, říkám jednoznačně ne. Nejlepší však je vlastní zkušenost a prožitek. Tak to mé kategorické ne neberte tak vážněJ.

Vím o tobě, že se ráda obklopuješ barvami, jak už v oblékání, tak i v interiéru. Bylo tomu tak vždy, anebo jsi se  k barvám postupně dopracovávala?

Ani nevím, můj mládežnický šatník byl skromný. Střední školu jsem absolvovala s jehlou v ruce, když si vzpomenu na toto období, tak jsem zručně si navrhovala a šila na babiččině Singrovce. A barevné modely to byly! I široké opasky nechyběly. To jsem vzala taťkovi pracovní rukavice, odpárala prsty, sešila kožené díly, nacvakala cvoky a řemínky z chlebníku a bylo to, nádhera. Teď jeden podobný nosím....průmyslově vyrobený. Vlasy jsme si my brunetky polévaly genciánovou violetí, blondýnky chodily na růžovo. Ano, barvy mě provází hodně dlouho. Mám je moc ráda.

A prozradíš barvu favoritku?

Každý den mám jinou favoritku. V interiéru preferuji barvy, vždy však v harmonii.

Pamatuji si, že jsi chovala andulky, křečky, rozplíváš se nad jakýmkoliv zvířátkem, co ty a zvířátka při tvém pracovním vytížení?

Mám je ráda a je mi jich mnohdy líto. Máme momentálně dvě kočičky z útulku. Jsou šlechetně vděčné a krásné. Predátorka, s rolničkou na krku, loví a pak lítám po zahradě a zachraňuji myšáky, plaším ptáky či žáby.

Často mě zveš na sportovní akce. Sportuješ od mládí stejně jako pan manžel?

Ne, vůbec ne. Já pocházím absolutně z nesportovní rodiny. Zato hudební a učitelské. Měla jsem volbu, zůstat doma anebo se začít učit, být v přírodě a s partičkou lidí. Můžete mě potkat na šumavských kopcích na kole nebo na běžkách. Miluji lyžování a přicházím na chuť vodnímu lyžování. Z vody mám respekt, přesto všechno ráda sjíždím řeky, adrenalinový rafting také můžu. Láká mě zkusit plavbu na moři na mořské kánoi, tak uvidíme. Ne u každého sportu zůstanu, stačí opakované úrazy z in-line bruslí, ale mnohdy nedostávající se čas, který oblíbené aktivity zcela vyřadí.

Svým přátelům doporučuješ zařadit do týdenního programu klidové relaxační aktivity, možná by zajímalo čtenáře, jakými se zabýváš ty.

Dlouho jsem hledala takovou činnost, která mě posílí a uklidní zároveň. Kterou budu dělat vždy s chutí a radostí a při které neusnu. Uspokojení jsem nalezla v kreslení tužkou, velice čerstvě také pastelkami, které mě fascinují.

Co bys vzkázala čtenářům?

Nějaké moudro? Poselství? Či popřát zdraví, štěstí, lásku? Tak nyní vážně. Nebojte se nových věcí, nových situací ve vašem životě. Život je tak krátký!